Úryvky z jednoho z dopisů otce učitele za Sept-Fons otci učitelovi v Novém Dvoře

/ ... / Výraz dom Chautarda „klášterní neznabohové“ je zcela jistě výraz nahánějící hrůzu!

Citoval jej můj otec učitel, otec Ludvík, když jsem byl novicem. Vztahuje se na ty mnichy, kteří zůstali v klášteře a vlečou se životem bez chuti a cíle. Tak na mne zapůsobil, že jsem ho šel zopakovat otci Jeronýmovi, který mi to potvrdil.

Velkou askezí mnišského života nejsou posty, bdění, pokání... ale vytrvalost v kvalitě. To je obávaná askeze.

Jsi příliš novopečený otec učitel na to, abys již s těmito omrzelými mnichy setkal. Dříve nebo později na ně jistě narazíš. Existuje naopak jiný druh, se kterým se střetneš velice rychle, a to jsou postulanti, novici, ba i mladí bratři se sliby, kteří přijdou do kláštera se svými hotovými představami a odmítnou vstoupit do pokorné reality všedního mnišského života. Tito lidé nejsou hloupí. Mladý mnich na počátku svého mnišského života musí přinést dvě oběti, které vyvěrají z podstaty jeho vlastního povolání: souhlasit se zřeknutím se přímého apoštolátu a viditelné účinnosti v klášteře.

Viditelná účinnost je oprávněná potřeba ověřovat si to, co děláme; legitimní ovoce naší práce; to, co je v mnišském životě velice chudé, prchavé, a je tomu tak tím více, čím déle zde zůstáváme. Je to úskalí, na něž narážejí ti, kteří přišli s již předem utvořenými představami.

Bude zapotřebí, abys zůstal klidný, pevný a čelil jim. Je to úkon víry v hodnotu našeho života, který budeš muset vykonat. Bude tě stát hodně, tím spíše, že se ti možná tito lidé, o které klášter přijde tím, že je pošleš pryč, budou zdát hodnotní, možná lepší než jsi ty sám. Neochabuj.

/ ... / Otec učitel je služebníkem mnišského života, nikoli jeho správcem, ani žoldnéřem.

Tyto situace tě mohou oslabit. Obviní tě, že jsi autoritářský, že si přivlastňuješ pravdu, že jdeš proti smyslu dějin... Nesmíš uhnout ani napravo ani nalevo, ani nějak jinak ustoupit. Mnozí z těchto „falešných učedníků“ se budou domnívat, že znají vše, lépe než ty. Mají mnišské povolání? Patrně ano. Právě toto bude pro tebe bolestné; ale odříkání, která by jim vnucoval mnišský život, jeho oprošťování, jsou pro ně příliš náročná. Zůstanou tak ve vlastní směsici mnišského života podle své libosti, zejména však podle svých představ. To co chtějí, je uvařit si polévku podle svého receptu, se svým vlastním kořením. Chtějí žít podle svého. Jestliže ti při svém odchodu, protože se nezměnili, budou hrozit a budou zdůrazňovat tvé vlastní nedostatky, které jsou často skutečné, nebuď dotčený. Jedním z dramat církve je odedávna to, že duchovní používají Evangelium a tvář Našeho Pána k zamaskování svých vlastních cílů. To platí i dnes.

Svatost spočívá v tom, že „kráčíme krokem Božím“, jak říkával, když byl mladý, Dom Samuel.

/ ... / Cisterciácký – trapistický klášter je místem, kde pokorní, čestní a kultivovaní muži slouží Bohu v ústraní a strohém bratrském životě. Tak chválí Boha a přimlouvají se za svět.


Září 2013