Mnišský život v Novém Dvoře

Denní režim

Řehole svatého Benedikta a cisterciácká tradice v sobě vyváženě pojí společný život a nezávislost, práci a modlitbu, chudobu, avšak nikoli nouzi, ticho, prostor a přísnou samotu, jež umožňují směřovat k Bohu v bratrské atmosféře.

S určitými obměnami v závislosti na ročním období vstávají mniši v Novém Dvoře ve 3.00.

Ve 3.15 začíná noční oficium (matutinum), které trvá přibližně hodinu. Po něm následuje půlhodina tiché osobní modlitby.

Od 5 do 6.15 se bratři věnují četbě (lectio divina); někteří z nich si jdou ještě odpočinout.

V 6.15 se komunita shromažďuje v kapitule k četbě Řehole; otec převor kláštera doprovází každý druhý den Řeholi svatého Benedikta vlastním komentářem a aplikuje ji na soudobé potřeby a situace.

V 6.30 následuje po kapitule modlitba ranních chval a mše svatá.

Čas od 8 do 9.00 je vyhrazen modlitbě nebo četbě; někteří bratři již začínají pracovat.

V 9.00 se komunita schází k dopolednímu oficiu (tercie). Po tercii se všichni bratři, kněží i nekněží, rozcházejí do práce.

Ve 12.00 se komunita modlí polední oficium (sexta); následuje společný oběd a chvíle odpočinku, modlitby nebo četby.

Ve 14.00 se bratři shromáždí k odpolednímu oficiu (nóna).

Od nóny do nešpor, které začínají v 17.30, se mniši opět věnují manuální práci. Půlhodina před nešporami je vyhrazena osobní modlitbě.

Po nešporách následuje chvíle osobní modlitby a večeře.

Kolem 19.10 se bratři scházejí ke společné četbě (čtení před kompletářem); někdy je tento čas věnován čištění zeleniny (porcování), jindy procvičování zpěvu.

V 19.30 se komunita modlí kompletář, závěrečnou modlitbu dne, která je zakončena zpěvem Zdrávas Královno (Salve Regina), „vznešené antifony“, jak ji nazývali ve středověku. Mniši ze Cîteaux zpívají tento chalozpěv k poctě Panny Marie každý večer již od dvanáctého století.

Zdrávas, Královno,
Matko milosrdenství,
živote, sladkosti a naděje naše, buď zdráva!
K Tobě voláme, vyhnaní synové Evy,
k Tobě vzdycháme,
lkajíce a plačíce v tomto slzavém údolí.
A proto, orodovnice naše,
obrať k nám své milosrdné oči
a Ježíše, požehnaný plod života svého,
nám po tomto putování ukaž,
ó Milostivá,
ó přívětivá,
ó přesladká Panno, Maria!

Kolem 20. hodiny udělí převor kláštera všem bratřím své požehnání; nastává velké mlčení (silentium) a čas spánku.