Opatství

Sváteční dny a dny milosti


Slavnost Neposkvrněného Početí – 8. prosince 2011
Nový Dvůr se stává opatstvím. Volba a uvedení do úřadu nového opata

Na počátku prosince bylo vše, nebo téměř vše připraveno k přijetí otce opata ze Sept-Fons, otce učitele (notáře volby) a svědků. Bratru Teofanovi1 by onoho 7. prosince 2011 bylo padesát let. Nazítří, na svátek Neposkvrněného Početí, přesně osmdesát tři let po vstupu otce Jeronýma2 do kláštera, odradil první sníh a ranní hodina i naše nejvěrnější hosty. A tak pouze mniši byli svědky slavnostního aktu, který učinil z Nového Dvora založeného před devíti lety a několika měsíci opatství. Naši přátelé byli přítomni v naší modlitbě a my v jejich. Bratři se sliby podepsali na oltáři latinsky psanou listinu. Dom Patrick, opat ze Sept-Fons, přednesl homilii: homilie 8. prosince 2011.


Volba a uvedení do úřadu prvního opata Nového Dvora

Poté byla provedena volba, jejíž výsledek nepřinesl překvapení. Dosavadní představený fundace a poté její převor byl svými bratry zvolen i přes svou poněkud živou povahu (náš biskup mu tento rys připomněl v homilii opatského požehnání). Nikdo v Novém Dvoře se nekojí bláhovými představami o dokonalosti toho, kdo klášter řídí, ani o dokonalosti bratrů. Nový opat byl uveden do svého úřadu a bratři mu slíbili poslušnost. Otec Augustin byl jmenován převorem, otec Romaric nadále zastává svou úlohu podpřevora; stejně je tomu u celeráře, bratra hostitele a podučitele. Když není důvod ke změně, říkala kanadská misionářka, blahoslavená Marie od Vtělení, je to důvod, proč nic neměnit. Dom Samuel tehdy řekl: homilie 8. prosince 2011.

Jídlo bylo slavnostní. Měli jsme dort se znakem Nového Dvora s marcipánovou berlou. Přebývala v nás klidná radost.


Sváteční okamžiky: požehnání sochy Panny Marie na okraji našeho lesa.

Po nóně jsme šli posvětit sochu Panny Marie vztyčenou na kraji lesa u cesty ke klášteru. Naznačuje kolemjdoucím, že je zde místo modlitby. Na barokním pilíři, který jsme našli v ruinách Nového Dvora, bude od nynějška vyryto „Opatství Matky Boží v Novém Dvoře MMXI“. Při nešporách Dom Samuel zasvětil nové opatství, jeho noviciát a svou službu Neposkvrněnému srdci blahoslavené Panny Marie. Všichni včetně noviců a postulantů podepsali na oltáři listinu, která to dosvědčovala. O dva dny později byl iluminovaný pergamen umístěn do bronzového pouzdra a uložen v pozlaceném kříži na zvonici opatského kostela. Od nynějška budou mniši moci, ať budou pracovat kdekoli, při pohledu na tento kříž vzývat Tu, od které žádali ochranu. Pátek a sobota byly všední dny kdy se náš čas dělí na božské oficium, osobní modlitbu, četbu a práci.


Třetí neděle adventní, 11. prosince 2011
Poslední přípravy: posvěcení sochy svatého Benedikta-Josefa Labra

Neděle. V kostele jsme uložili obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků – dříve uctívané v nedalekém kostele, dnes bohužel zničeném, jehož kopii jsme z vděčnosti nabídli Sept-Fons. Přede mší svatou požehnal Dom Patrick před domem pro hosty bronzovou sochu svatého Benedikta-Josefa Labra, žebravého poutníka a novice v Sept-Fons z 18. století, který zemřel v Římě. Stejná socha je v Sept-Fons. Další významné gesto: dva malé relikviáře, za něž vděčíme pařížskému zlatníkovi, mistru Goudjimu, byly uloženy jeden v kapitule Nového Dvora, druhý v sakristii Sept-Fons. Obsahují relikvie jednoho svatého a dvou blahoslavených mladých cisterciáků 20. století (Rafaela, Marie Gabriela a Marie Josefa), aby podněcovali bratry k následování. Ten den otec učitel ze Sept-Fons kázal: homilie 11. prosince 2011.


Památka Panny Marie Guadalupské, 12. prosince 2011
Okamžiky milosti: opatské požehnání

Přátelé, kněží a řeholníci přišli v hojném počtu ve stanovenou hodinu. Zvolený opat, uléhající během litanie ke všem svatým tváří k zemi, předání Řehole, prstenu, berly-pastýřské hole, to všechno jsou zřetelné symboly. Opatovo nošení mitry je v očích mnohých méně jasné. Mitra je ve skutečnosti přilba. Jistě, do války je možné jít i bez kompletní výstroje, ale pak není možné naříkat, když utržíme ránu. Je lepší se chránit. Někdy by si mladý opat přál mít mitru připravenou ve stole!

Homilii Mons. Františka Radovského najdete zde.
Proslov nového opata při zakončení obřadu najdete zde.

V pondělí večer a v úterý ráno se naši hosté vydali na zpáteční cestu a komunita v Novém Dvoře znovu obnovila rytmus všedních dní.


Čtvrtá neděle adventní, 18. prosince, Sept-Fons

Koncem týdne se Dom Samuel v doprovodu několika mnichů z komunity vydal do svého rodného domu, aby pozdravil své bratry. Jel obejmout své velmi staré rodiče, kteří nemohli přijet do Nového Dvora. Při nedělní mši v Sept-Fons řekl: homilie 18. prosince 2011

Otec opat ze Sept-Fons zakončil obřad:

(…)Začínáte nyní novou etapu dějin svého kláštera. Mateřský klášter na to hledí s radostí a také s trochou nostalgie, neboť jsme společně prošli, vy a my, velký kus cesty, nesli jsme společně hodně starostí, opravdových radostí a také několik velkých bolestí. Jistě, každý klášter má svou cestu a svůj osud, pevně však věřím, že ty dva naše zůstanou hluboce spojené, neboť tam jako zde hledáme Boha stejným způsobem prověřeným časem a zkušeností, a dobře víme, že k tomu bezpodmínečně potřebujeme vzájemnou podporu. Můžete tedy počítat s naší podporou, jež je konkrétním znamením našeho společného přání žít své povolání cisterciáckých mnichů, v Čechách i v Bourbonsku, s Boží milostí.