Mnišský život v Novém Dvoře
Liturgická modlitba chvály
„Jakmile je slyšet znamení k hodince, mnich nechá všechno, co měl v rukou, a spěchá co nejrychleji k službám Božím. Před službou Boží se nesmí dávat přednost ničemu.“
Řehole svatého Benedikta, kapitola 43.
„Prorok říká: ,Sedmkrát za den tě chválím.‘ Posvátný počet sedmi chval naplníme tak, že vykonáme svou povinnou službu v době ranních chval, primy, tercie, sexty, nóny, nešpor a kompletáře, neboť právě o těchto denních hodinkách řekl prorok: ,Sedmkrát za den tě chválím.‘ A o nočních vigilích tentýž prorok praví: ,Uprostřed noci vstávám, abych tě chválil.‘
Řehole svatého Benedikta, kapitola 16.
Sedmkrát za den přichází mnich do kostela ke společné modlitbě; zpěv žalmů je výrazem modlitby církve, jeho vlastní modlitby a modlitby celého lidstva.
Stále stejná slova jako by dostávala v jeho ústech pokaždé nový význam, neboť jej pozvedají k Bohu a přesahují obzory jeho malého srdce.
„Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování,
podle svých soudů mi zachovej život.
To hlavní v tvém slovu je pravda.
Na pomoc mi podej svoji ruku...
Kéž má duše žije a může tě chválit.“
Žalm 118 – středeční tercie
„V úkrytu Nejvyššího přebývají pouze ti, kdo netouží po ničem jiném než po jeho lásce. Jediné, čeho se obávají, je, aby ji neztratili; myslí na ni a vytrvale o ni pečují; a právě v tom spočívá duchovní vroucnost, Boží pocta. (...) V úkrytu Páně nepřebývá ten, kdo z důvěry ve svou vlastní ctnost a v hojnost svého bohatství neučinil z Boha svého ochránce. Někdo může skutečně dávat najevo svou horlivost, být silný, jde-li o posty a bdění; jakmile však sklouzne, začíná reptat, pomlouvá a kritizuje. Ach, kdybys jen věděl: je tak málo věcí, které vlastníš; a navíc je v mžiku ztrácíš, pokud je nechrání ten, který ti je dal.“
Svatý Bernard, Kázání na žalm 90